Home page > Kdo může být válečným veteránem

Kdo může být válečným veteránem

Jak se stát držitelem osvědčení válečného veterána

Status válečného veterána 2. světové války vzniká dle § 3 odst. 4 zákona č. 170/2002 Sb. , ve znění účinném do 31. 5. 2014, jakož i § 3 odst. 5 zákona č. 170/2002 Sb., ve znění účinném od 1. 6. 2014, tomu účastníku národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945, který je nositelem osvědčení podle § 1 odst. 1 písm. a) až f) zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, ve znění pozdějších předpisů.

Okruh oprávněných osob je tak omezen na účastníka odboje, který:

  • a) byl příslušníkem československé armády v zahraničí nebo v ní konal vojenskou službu za podmínek uvedených v § 2 odst. 1 č. 2 zákona č. 255/1946 Sb.,
  • b) konal vojenskou službu ve spojenecké armádě,
  • c) byl příslušníkem první československé armády na Slovensku,
  • d) byl československým partyzánem (§ 1 zákona ze dne 14. února 1946, č. 34 Sb., jímž se vymezuje pojem "československého partyzána"),
  • e) zúčastnil se aspoň 3 měsíce soustavnou činností zahraničního nebo domácího hnutí, směřujícího přímo k osvobození republiky Československé, nebo Slovenského národního povstání třeba po dobu kratší takovým způsobem, že tato činnost přivodila nebo byla prokazatelně způsobilá přivodit jemu nebo jeho rodině újmu na životě, osobní svobodě nebo zdraví,
  • f) zÚčastnil se povstání v květnu 1945, při čemž za bojů padl nebo byl těžce raněn nebo utrpěl těžkou poruchu zdraví.

Příslušníkem československé armády v zahraničí, t.j. československých vojenských jednotek zřízených v letech 1939 až 1945 mimo území republiky Československé je dle § 2 odst. 1 jen ten: kdo dobrovolně vstoupil do této armády nejpozději dne 6. října 1944,

  • a) učinil-li tak při první příležitosti vyjímajíc případy, kdy ke vstupu došlo do 31. prosince 1941 nebo se zúčastnil bojů v polním útvaru nebo byl v souvislosti s výkonem vojenské služby usmrcen nebo těžce raněn, a
  • b) neopustil-li službu v této armádě, leč následkem demobilizace nebo po superarbitračním řízení nebo podle rozhodnutí orgánů československého zřízení v zahraničí uvolněním pro některý jiný jeho obor, avšak byl-li takto uvolněn jen tehdy, konal-li činnou službu alespoň šest měsíců nebo zúčastnil-li se bojů v polním útvaru.

Osobou, která konala vojenskou službu v československé armádě v zahraničí, se podle § 2 odst 1, č.2 rozumí ten: kdo vstoupil do této armády po 6. říjnu 1944, učinil-li tak při první příležitosti a mimo to zúčastnil-li se bojů v polním útvaru nebo byl v souvislosti s výkonem vojenské služby usmrcen nebo těžce raněn a neopustil službu v této armádě, leč následkem demobilizace nebo po superarbitračním řízení.

Osobou, která konala vojenskou službu ve spojenecké armádě: kdo vstoupil do této armády před 5. květnem 1945 dobrovolně, nemohl-li sloužit v československé armádě v zahraničí z důvodů na jeho vůli nezávislých nebo projevily-li příslušné československé orgány souhlas s jeho vstupem do spojenecké armády a jsou-li u něho splněny podmínky - vyjímajíc příslušnost k československé armádě v zahraničí - jinak se podmínky pro udělení posuzují obdobně jako u příslušníka čs. armády v zahraničí.

Příslušníkem první československé armády na Slovensku: kdo v ní nastoupil činnou službu nejpozději dne 28. října 1944 a setrval v boji nebo v činném odporu proti okupantům až do osvobození, leč že

  • a) v souvislosti s výkonem služby přišel o život nebo pro zranění nemohl pokračovat v boji, nebo
  • b) upadl v boji do zajetí, nebo
  • c) nastoupil činnou službu v prvním československém armádním sboru z SSSR při první příležitosti a zúčastnil se bojů v polním Útvaru.

Nahoru