Příběh vlčího máku
KONEC 1. SVĚTOVÉ VÁLKY A DEN VÁLEČNÝCH VETERÁNŮ
11. listopadu 1918 v 11 a 11 minut bylo ve vlakovém voze u severofrancouzského města Compiègne podepsáno příměří mezi zeměmi Dohody a Německem. Tím, na západní frontě, skončily boje 1. světové války. Jedenáctý listopad proto slavíme jako den válečných veteránů a připomínku padlých vojáků v ozbrojených konfliktech od první světové války do současnosti. Jedenáctý listopad byl vyhlášen Dnem válečných veteránů. Francie iniciovala tento den jako Den padlých nebo Den příměří již v roce 1919. Během krátké doby se pak vzpomínka na padlé rozšířila i v Severní Americe jako Den vzpomínek či Den veteránů, Jako vzpomínku si lidé toho dne dávají do klopy papírový květ máku.
Jak se k používání vlčího máku vlastně došlo a co předcházelo?
O pozdější propojení symboliky vlčího máku s válečnými veterány se nevědomky zasloužil vojenský lékař pplk. John McCrae z kanadského Ontaria, který v první světové válce sloužil v Evropě. Ač byl vojenským chirurgem, na útrapy a bolest raněných vojáků si nemohl zvyknout. Zvláště se ho dotkla smrt přítele a bývalého žáka por. Alexise Helmera. McCrae svou bolest vepsal do básně “Na flanderských polích”, ale papírek s ní zahodil. Kolemjdoucí důstojník jej však zvedl a poslal do Anglie. Časopis Punch publikoval báseň 8. prosince 1915. Tradice nošení vlčího máku se John McCrae nedožil, zemřel před koncem války.
Avšak báseň byla prvním střípkem k této hluboké tradici.
Dalším střípkem na cestě k symbolu vlčího máku byli: „POPPY LADIES“
Moina Michael: první poppy lady
Vlčí mák jako symbol padlých vojáků 1. světové války poprvé použila americká profesorka a humanistka Moina Michael. Inspirovala ji právě právě báseň Na flanderských polích. Dělala vše pro to, aby vojákům čekajícím na nasazení poskytla útěchu. Postarala se například o to, aby vojáky adoptovaly místní rodiny.
Dne 9. listopadu 1918 - dva dny před příměřím, které ukončilo první světovou válku - napsala vlastní odpověď na McCraeovu báseň - nazvanou "We Shall Keep the Faith". Rozhodla se nosit červený vlčí mák z Flanderských polí jako znamení památky na ty, co zemřeli'.
První světová válka za sebou nechala mnoho vojenských invalidů - bez končetin a slepých, kteří měli i řadu psychických problémů a tím velké problémy se zpět začlenit do společnosti. Ty Moina zaměstnala a vyráběli malé vlčí máky, jako vzpomínku na padlé kamarády. Moina zahájila i celonárodní kampaň na psaní dopisů, v nichž ostatní vyzývala, aby si mák osvojili. Americká legie označila červený mák za svou oficiální květinu v roce 1920 a v roce 1924 se distribuce máků stala národním programem legie.
Anna E. Guérin: poppy lady z Francie
V každém státě, který navštívila, založila výbory americké a francouzské Ligy dětí. Členské příspěvky a sbírky zajišťovaly finance pro sirotky ve válkou zničených oblastech Francie. V roce 1919 začala v USA pořádat Dny vlčích máků. Prodejci máků nosili šerpy s nápisem "Na flanderských polích rostou máky".
Lillian Bilsky Freiman: poppy lady z Kanady
Během války zajišťovala šití oblečení pro vojáky na frontu. Od roku 1921 distribuovala vlčí máky madame Guérin z Francie. V dubnu 1921 dorazily hedvábné vlčí máky francouzské výroby do USA. V témže roce byl zahájen první celostátní prodej vlčích máků u příležitosti Decoration Day v USA.
Lort Douglas Heig a Royal British Legion
Definitivní počátek hromadného používání symbolu Vlčího máku pro nošení 11.11. pak zavedl v roce 1921 maršál Lord Douglas Heig, původní velitel britských expedičních sil v Evropě za první světové války. Po ní se stal prvním předsedou sjednocených nadací pečujících o válečné veterány a invalidy, dnes nejznámější charitativní organizací ve Velké Británii - Royal British Legion. Byl to on, kdo navrhl a zavedl výrobu a použití vlčího máku pro charitativní sbírku podporující invalidní nebo jinak postižené vojáky.
VLČÍ MÁK A DEN VÁLEČNÝCH VETERÁNŮ V ČESKÉ REPUBLICE
V České republice používáme symbol vlčího máku od konce devadesátých let i na základě přenesení tradic nošením našimi válečnými veterány z druhé světové války ze západu, kteří se vraceli do ČR. První oficiální oslava Dne válečných veteránů na Vítkově v Praze byla v roce 2001. V roce 2002 byl přijat zákon o válečných veteránech (č.170/2002 Sb.) a od roku 2004 je Den válečných veteránů významným dnem České republiky (zákon č. 101/2004 Sb.) V roce 2005 byl poprvé použit vlčí mák ministerstvem obrany. Od roku 2014 je pak symbolem sbírky Vojenského fondu solidarity, tedy naplněním jeho původního poslání.
11. listopad je vzpomínkami věnován padlým i živým veteránům všech válečných konfliktů a připomíná se ve většině demokratických zemích Evropy, USA i bývalého Commowealthu jako významná připomínka vítězství demokracie, ke kterému pomohly i Československé legie.
V tento den si připomínáme oběti válek bez rozdílu národností, náboženství a pohlaví – a proto vzpomínáme rovněž na 144 000 vojáků Rudé armády, 55 OOO příslušníků rumunské armády a 350 vojáků americké osvobozující armády. Skláníme se i před obětmi francouzských, italských, jugoslávských, bulharských vojáků, ale i z dalších zemí, kteří se podíleli na osvobození naší vlasti. Den veteránů je pro nás příležitostí veřejně si připomenout československé vlastence, kteří ve dvou válečných apokalypsách, ohraničených léty 1914 – 1918 a 1939 – 1945, nezištně a bez váhání nasazovali životy za svobodu své vlasti, za obnovení státní suverenity.
Z původního symbolu připomínky padlých se však 11.11. stal zejména symbolem dobročinné pomoci živým válečným veteránům, vojákům a jejich blízkých, kteří se dostali do tíživých životních situací a finanční prostředky jsou skrze vlčí mák vynakládány přímo a výhradně na přímou pomoc těmto lidem. V ČR toto poslání garantuje jediná sbírka s vlčím mákem, a to na Vojenský fond solidarity.
V roce 2024 při příležitosti svátku Dne válečných veteránů představilo Ministerstvo obrany ČR novou podobu vlčího máku, který se stává jediným oficiálním národním symbolem válečných veteránů. Vlčí mák České republiky pro naše válečné veterány vyjadřuje úctu a poděkování hrdinům, kteří od dob první světové války do současnosti položili životy za naši svobodu, stejně jako válečným veteránům novodobým, kteří se podílejí na obraně demokracie při zahraničních operacích. Tento mák je navíc symbolem jediné sbírky v České republice, u které je celý výtěžek využit prostřednictvím Vojenského fondu solidarity na konkrétní pomoc válečným veteránům, vojákům a jejich rodinám. (viz naše sekce „Příběhy pomoci“, nebo výroční zprávy).
Autorem nové podoby vlčího máku je výtvarník Štěpán Mareš. Toho příběh vlčího máku natolik zaujal, že svou kresbu nabídl Vojenskému historickému ústavu do sbírky. Jeho návrh byl posléze využit pro koncept nového Vlčího máku České republiky.
Vlčí mák lze získat ve třech podobách: uliční podobu od české firmy Centroflor, s.r.o., která vyrábí vlčí máky již dlouhá léta. Další možností je pořídit si limitovanou edici Vlčího máku s příběhem od státního podniku LOM PRAHA za podpory dalších státních podniků - VOP CZ, VTÚ, VLS a VVÚ v rámci jejich společné iniciativy pro silnou armádu. Jedná se o vlčí máky, které zkompletovali samotní váleční veteráni, proto každý z nich nese svůj unikátní příběh. Poslední možností je virtuální varianta DiGiMÁK. Jedná se o online verzi Vlčího máku ČR a je novinkou svého druhu u nás. Krom nápisu Nezapomínáme či Věrni zůstaneme ji lze opatřit vlastním textem. Využití DiGiMÁKU je například na dokumentech a sociálních sítích.
VLČÍ MÁK JAKO SYMBOL
Vlčí mák jako symbol válečných veteránů se používá v České republice, části USA, Velké Británii, Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandu, Ukrajině a Slovensku. Ve Velké Británii se také používají fialové Vlčí máky pro zvířata.
Symbolika válečných veteránů ale nemusí být pouze vlčí mák. Jaké další symboly se využívají?
Francie: chrpa (dobročinný účel) Bleutet France
Indie: měsíček (dobročinný účel)
Srbsko: ramonda (dobročinný účel)
Afrika a Karibik: černý vlčí mák (dobročinný účel)
Belgie: sedmikráska (dobročinný účel)
Německo: pomněnka - vzpomínka na padlé a podpora organizace Volksbund (vál.hroby)
